Kecy a politika

Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Details

Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.

Recent Episodes

NOV 16, 2026
Kecy a politika 292: Může Babiš ignorovat Letnou?
Demonstrace na Letné byla něco víc než jenom vyjádření odporu k vládě Andreje Babiše. Dost možná vzniklo velké společenské hnutí. Jaké jsou jeho parametry? Hlavním heslem byla šifra 4:36, která během několika dnů změnila svůj původní význam. Dříve označovala divoké hlasování o televizních a rozhlasových poplatcích v sobotu ráno v Poslanecké sněmovně. Nyní se stala symbolem modelu vládnutí Andreje Babiše. Je pro něj typické zrychlené projednávání zákonů a ohýbání některých paragrafů ve prospěch trestněprávních kauz a ekonomických zájmů jeho holdingu Agrofert. Šifra 4:36 se stejně tak může týkat zákona o střetu zájmů, novely trestního řádu nebo výběrového řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Princip 4:36 je stejný – ohýbání paragrafů ve prospěch zájmů jednoho holdingu a jejich pokoutní projednávání, jen aby neprocházely veřejnou debatou. Mýlí se také kritici organizátorů demonstrace, kteří tvrdí, že je to buď málo levicové, nebo naopak málo pravicové. Jak ovšem říká profesor politologie Kopeček, Milion chvilek je jen podvozek, na němž se veze nespokojenost širokých vrstev s politikou současné vládní koalice. Chvilkaři musí používat – z hlediska politiky nepochopitelný – jazyk, protože vyjadřují občanský, nikoli politický protest. Navíc musí hledat společný jmenovatel pro různé sociální a věkové skupiny. Odrazem je pak půl milionu lidí na pražské Letné, což nikdy žádná strana ani hnutí nedaly dohromady. A samozřejmě platí, že různá prohlášení syntetizující různé názorové proudy mají blízko ke kýči a sentimentalitě. V tom je ovšem síla, ne slabost Milionu chvilek pro demokracii. A jak na demonstraci zareaguje Andrej Babiš, který se na největší český státní svátek jel skrýt do Izraele?
53 MIN
NOV 9, 2026
Kecy a politika 291: Kdo bude lídrem opozice?
V novém podcastu se zabýváme opozicí – jak si stojí a kdo zvedne prapor a vyzve Andreje Babiše. Na začátku říkáme dvě teze. První: V nedávných komunálních a senátních volbách parlamentní opozice daleko spíš utrpěla vítězství, než že by se o ně sama aktivně zasloužila. Na centrální úrovni nepředstavila žádný skvělý program, ale v hlasování se hodně odrazila nedůvěra části voličů ve vládní strany, kterou demonstrovali tím, že nepřišli k volbám. Pokud si opoziční strany budou svůj výborný výsledek vysvětlovat jedinečností svého programu, může je v příštích volbách čekat nemilé překvapení. Druhou tezí je, že jsme na opoziční scéně svědky výběrového řízení na ty, kdo ve sněmovních volbách porazí Andreje Babiše. Kdo to bude? STAN, který získal dvojnásobek hlasů oproti komunálním volbám v roce 2022, přestože v zastupitelských mandátech šel mírně dolů? Podstatné je, že posílil ve městech, často na úkor opozičních Pirátů. U KDU-ČSL se zatím pokouší o její transformaci jihomoravský hejtman Grolich. Zatím se mu daří přenést lokální popularitu na národní úroveň. Nicméně pro stranu to zatím efekt v podobě většího počtu hlasů v průzkumech nemělo. Rizikem je, že přepálí modernizaci strany a ztratí tradiční voliče. ODS prochází jakousi dvourychlostní fází. V některých regionech umírá, jinde, o pár kilometrů dál, dominuje. Projevuje se na tom to, že po 12 letech Petra Fialy tato strana neví, čí je, a neumí se ideově definovat v nových politických poměrech. V podobné situaci, někde mezi krizí a stagnací, jsou Piráti. Zoufale jim chybí peníze, což odráží, jak těžce pro ně před dvěma lety dopadly krajské volby, kdy ztratili většinu krajských zastupitelů, za něž strana dostává roční bonus 250 tisíc. Před měsícem všechny peníze vsadili na dobrý výsledek v pražských volbách a oproti roku 2022 spadli na polovinu hlasů. Navíc mají oprávněný dojem, že na jejich voliče útočí svými nabídkami STAN a noví lidovci. Na podobné křižovatce je TOP 09. Její předseda Havel sice sní o obnově topky, ale realisté uvnitř strany si spíš myslí, že mají jen dvě cesty: pomalé uvadání, nebo sloučení s ODS. Tato dilemata už nemusí řešit echt opozice v podobě KSČM. V roce 2002 dosáhli komunisté v komunálních volbách vítězství a 5 500 mandátů, dnes jich mají jen 94 a odcházejí do politických věčných lovišť. To ví i expředsedkyně Konečná, která na evropské úrovni přešla do frakce Patrioti pro Evropu k Andreji Babišovi. Dobro došli.
53 MIN
NOV 5, 2026
SPECIÁL Peter Weiss: Fico otevírá dveře Rusům a extremistům
Do speciálu podcastu Kecy a politika jsme si tentokrát pozvali chodící historii slovenské politiky – Petera Weisse (74). Pokusili jsme se vyjít z jeho přímých zkušeností. Poznal komunistický systém zevnitř během práce na akademickém pracovišti komunistického režimu. Na rozdíl od českých komunistů přeměnil slovenskou část komunistické strany na Stranu demokratické levice, která léta fungovala v evropském sociálnědemokratickém hnutí. Společně s ostatními demokratickými stranami v roce 1998 pomohl odstranit z vedení státu Vladimíra Mečiara. Jeho souputníkem tehdy byl mladý poslanec Robert Fico, kterého neúspěšně doporučil za svého nástupce ve vedení strany. V posledních 25 letech pracoval nejdříve jako analytik mezinárodních vztahů, následně jako slovenský velvyslanec v Maďarsku (2009–2013) a poté v České republice (2013–2020). V podcastu se zabýváme tím, co dělal premiér Fico na své utajené cestě do Moskvy, proč zapomněl na odkaz Alexandra Dubčeka a adoruje komunistického vládce Gustáva Husáka. Pokoušíme se odpovědět na otázku, jak je možné, že Fico může spojovat tradice fašistického Slovenského státu a protifašistického Slovenského národního povstání. A hlavně: Jak se bude mezinárodněpoliticky vyvíjet Slovenská republika? Půjde cestou k Moskvě, nebo zůstane součástí společenství evropských národů?
51 MIN