Kecy a politika

Chtěli jsme se zabývat rozborem neschopnosti české opozice, ale premiér Babiš a jeho koalice se nám znovu vnutili do podcastu. Jestliže číslo 27:0 symbolizovalo porážku vládních sil ve druhém kole senátních voleb, pak se symbolem dneška stal časový údaj 4:36. V tuto dobu, v noci z pátku na sobotu, vládní koalice nečekaně zařadila hlasování o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. V této epizodě proto řešíme: Došlo k porušení pravidel Poslanecké sněmovny pro přiměřenou rozpravu o zákonu? Proč to vládní koalice politicky rozjela tak neuvěřitelně na sílu? Novinář Martin Schmarcz řekl, že „celé aranžmá působilo jako nástup diktatury“. Byl to právě tenhle způsob projednávání, který vyvolal ostré reakce veřejnosti, jež přerostly v demonstrace v řadě měst a mají vyvrcholit 15. listopadu na pražské Letné. Pochopitelně sama o sobě by debata o zrušení poplatků takovou vlnu odporu nevyvolala, kdyby ji nevedl sám Andrej Babiš, známý tím, jaký má vztah k médiím obecně a jak se mu podařilo zneutralizovat klíčové mediální vydavatelství v zemi (MAFRA), když ho v roce 2013 koupil. Navíc jeho inspiračním vzorem byly a jsou dvě země – Maďarsko a Slovensko. Podle toho, jak tam dopadla veřejnoprávní média, jsou reakce české veřejnosti možná senzitivnější, než by příslušelo vážnosti situace. A jak to dopadne se samotnou Českou televizí a Českým rozhlasem? Z řady důvodů nejde nevidět, že se v jiné režii a v jiných kulisách opakuje rok 1969, kdy současná politická moc hledá oddané kolaboranty uvnitř těchto médií, kteří by provedli jejich politickou neutralizaci. Šéf Českého rozhlasu Zavoral ještě vzdoruje, ředitel televize Chudárek už zřejmě rezignoval. Máme dost důvodů si myslet, že budeme svědky soft verze toho, co jsme viděli v seriálu Volha.

Speciál s Markétou Boubínovou, politickou reportérkou Deníku N, o aktuální situaci ve vládě, hnutí ANO a u Motoristů. Jakým způsobem provede Andrej Babiš restart ANO a je vůbec nějaký restart možný? Byly volby opravdu katastrofou pro hnutí ANO? Proč Babiš tak nesnáší Filipa Turka a proč ho Macinka stále drží? Kdy dojde na změny ve vládě a jak si vládní strany vymění resorty? Proč Petr Macinka blokuje výměnu ministrů? Markéta tvrdí, že poslancům Motoristů už došla s Turkem trpělivost, blíží se jeho konec a jeho posledním spojencem je Macinka. Proč Petr Macinka mluví úplně jinak před českými voliči a úplně jinak na uzavřených jednáních v zahraničí? Jsou Motoristé proruská strana, nebo ne? Jaké je dnes rozložení sil mezi nástupci Andreje Babiše v čele hnutí ANO a přežije hnutí odchod Andreje Babiše? Bude Babiš kandidovat na prezidenta, nebo si nakonec vybere někoho místo sebe?

V předvolebním podcastu vyzýval místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček senátní kandidátku v obvodu Vyškov, aby natrhla svému soupeři zadek. Přesně tohle se však v senátních volbách stalo hnutí ANO. Porážka 27:0 připomíná éru, kdy sporty typu fotbalu a hokeje teprve začínaly. Předseda Babiš hned ohlásil restart hnutí ANO a slibuje rozsáhlé personální změny. Neuvědomuje si, že i on je součástí problému, který vyvrcholil rozsáhlými ztrátami hlasů nejen v Senátu, ale i v oblastech tradiční podpory pro ANO. Ještě nikdy zároveň voliči – v tomto případě opozice – netlačili na své zástupce v městských zastupitelstvech, aby rozhodně nevytvářeli koalice s hnutím ANO. Hnutí ANO se cítí dobře, když vyhrává silně přes třicet procent, takže ho nikdo nemůže obejít. Když jeho podpora poklesne a jsou alternativy nové většiny, ukazuje se, že jeho koaliční potenciál je nízký a hrozí mu vytlačení do opozice. Tím bychom mohli zformulovat první zákon babišismu: Síla hnutí ANO roste s přítomností Andreje Babiše, zatímco koaliční potenciál s jeho přítomností klesá. Jak se tyhle věci promítly do komunálních voleb a druhého kola senátních voleb? Mohlo ANO v Senátu zabodovat, pokud by se opozice shodla na společné podpoře napříč republikou? A co stojí za záhadnými úspěchy představitelů opozice v Karviné a Přerově?

Skončily komunální volby, kde se hrálo o 61 tisíc mandátů. Kolem 50 tisíc jich získali různí nezávislí a lokální uskupení, což je o 2 350 víc než minule a celkově 81 procent. Svědčí to o tom, že máme co dělat s dvourychlostní českou politikou – jedna na centrální úrovni a ve velkých městech, jiná ve zbytku republiky. Bude tenhle trend vzlínat, takže se dočkáme trendu na ničem nezávislých uskupení i v Poslanecké sněmovně? O těchto a dalších věcech budeme diskutovat s politologem a nezávislým senátorem Stanislavem Balíkem a zároveň s politologem a poslancem Petrem Sokolem. Dalším tématem byl nástup autoritářství v politických stranách. Jak je možné, že strana Martina Kuby s polodiktátorskými stanovami byla zaregistrována u Ministerstva vnitra, přestože v zákoně o politických stranách je jasně napsané, že každá politická strana a hnutí musejí být vnitřně demokratické? Následně se zastavujeme u trendů, které vyplynuly z výsledků komunálních voleb 2026. Jak vypadá mapa vítězů z hlediska výher v okresních městech? Jak by se dala charakterizovat města, kde se skládá koalice podle klíče pro a proti vládě? Jsme svědky spontánní selské vzpoury proti vrchnosti v podobě referend o stavbách větrníků? A co pro oba pány znamená věta z prvního zákona o obecních zastupitelstvech z roku 1849, že základem svobodné společnosti je svobodná obec?

Hnutí ANO na centrální úrovni vyluxovalo voliče SOCDEM a KSČM. Před komunálními volbami se očekávalo, že totéž udělá na obecní a městské úrovni, kde obě strany držely přes tisíc zastupitelských mandátů. Nakonec hnutí ANO nic nezískalo a ve srovnání s rokem 2022 ještě ztratilo řadu zastupitelů. Hnutí ANO hlavně oslabilo ve svých tradičních voličských baštách. Opoziční strany na místní úrovni očekávaly dominantní vítězství ANO a namísto toho byly samy překvapené, že mohou vytvořit většinu v zastupitelstvu bez ANO. V řadě měst měly už připravená memoranda o spolupráci a nejednou jsou v šoku z možností, které se jim naskýtají. V této pozici je především faktický vítěz voleb, hnutí STAN, které však namísto toho v řadě měst (Ostrava, Pardubice, Plzeň, Kroměříž) strká hlavu do předpřipravených koalic s ANO. Teď se ukáže, jestli je STAN konzistentní politické hnutí s programem, nebo jen franšíza, kterou si berou lokální starostové, aby se jim lépe šlo do voleb, a mínění celostátního vedení ignorují. Těžko se bude STAN, ale i dalším opozičním stranám vysvětlovat, proč na celostátní úrovni tak horlivě kritizují hnutí ANO, ale na úrovni větších měst s ním dobrovolně spolupracují.