<description>Nanotechnologie slibují zásadní posun v řadě důležitých oblastí. Zároveň ale vyvolávají otázky, jak dobře rozumíme jejich dopadům v reálném světě. Co přesně jsou nanomateriály? Jaké příležitosti přináší výzkum nanostruktur? Jaká rizika a nejistoty se s nanotechnologiemi pojí z hlediska zdraví a bezpečnosti? Na tyto otázky budou odpovídat Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

prof. RNDr. Jana Kalbáčová Vejpravová, Ph.D. (MFF UK)
Jana Kalbáčová Vejpravová se věnuje fyzice kondenzovaných látek a nanostruktur – zejména tomu, jak se v nanoměřítku projevují vlastnosti pevných látek a jak je lze přesně popsat pomocí pokročilých experimentálních metod. Ve své práci zároveň ukazuje, že právě mikroskopické rozdíly v chování materiálů mohou mít makroskopický dopad: otevírají cestu k novým materiálovým řešením s potenciálem uplatnění v elektronice i dalších společensky relevantních oblastech.

RNDr. Pavel Rössner, Ph.D., DSc. (Ústav experimentální medicíny AV ČR)
Toxikolog a vedoucí Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie. Ve výzkumu se zaměřuje na to, jak znečištění ovzduší a nanočástice působí na lidské buňky (včetně mechanismů poškození a biologické odpovědi) a jak tyto účinky spolehlivě měřit, interpretovat a porovnávat.

Moderuje Filip Rambousek.

Další informace: 
https://www.kampushybernska.cz
  / kampushybernsk   
  / kampus-hybernska     / kampus.hybernska  </description>

Nanotechnologie slibují zásadní posun v řadě důle…

Nanotechnologie slibují zásadní posun v řadě důležitých oblastí. Zároveň ale vyvolávají otázky, jak dobře rozumíme jejich dopadům v reálném světě. Co přesně jsou nanomateriály? Jaké příležitosti přináší výzkum nanostruktur? Jaká rizika a nejistoty se s nanotechnologiemi pojí z hlediska zdraví a bezpečnosti? Na tyto otázky budou odpovídat Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

prof. RNDr. Jana Kalbáčová Vejpravová, Ph.D. (MFF UK)
Jana Kalbáčová Vejpravová se věnuje fyzice kondenzovaných látek a nanostruktur – zejména tomu, jak se v nanoměřítku projevují vlastnosti pevných látek a jak je lze přesně popsat pomocí pokročilých experimentálních metod. Ve své práci zároveň ukazuje, že právě mikroskopické rozdíly v chování materiálů mohou mít makroskopický dopad: otevírají cestu k novým materiálovým řešením s potenciálem uplatnění v elektronice i dalších společensky relevantních oblastech.

RNDr. Pavel Rössner, Ph.D., DSc. (Ústav experimentální medicíny AV ČR)
Toxikolog a vedoucí Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie. Ve výzkumu se zaměřuje na to, jak znečištění ovzduší a nanočástice působí na lidské buňky (včetně mechanismů poškození a biologické odpovědi) a jak tyto účinky spolehlivě měřit, interpretovat a porovnávat.

Moderuje Filip Rambousek.

Další informace: 
https://www.kampushybernska.cz
  / kampushybernsk   
  / kampus-hybernska     / kampus.hybernska  

Science Café Univerzita Karlova | Nanotechnologie | Jana Kalbáčová Vejpravová a Radim Rössner

<description>“PET lahve a plechovky představují velmi cenný materiál. Zálohování by zajistilo, že tento cenný materiál zůstane v oběhu - z lahve bude lahev, z plechovky plechovka. V Česku tomu ale brání silná lobby odpadových firem, které profitují z toho, že jim zadarmo házíme cennou surovinu do kontejneru,” vysvětluje student a propagátor zálohování Tadeáš Vylita. V rozhovoru se zaměříme právě na benefity zálohování plastových lahví a plechovek a na zkušenosti okolních zemí s tímto systémem. Tadeáš navíc studuje také na PeDF UK, takže se v druhé části bavíme také o environmentálním vzdělávání dětí a také probíráme otázku studentského aktivismu. </description>

“PET lahve a plechovky představují velmi cenný ma…

“PET lahve a plechovky představují velmi cenný materiál. Zálohování by zajistilo, že tento cenný materiál zůstane v oběhu - z lahve bude lahev, z plechovky plechovka. V Česku tomu ale brání silná lobby odpadových firem, které profitují z toho, že jim zadarmo házíme cennou surovinu do kontejneru,” vysvětluje student a propagátor zálohování Tadeáš Vylita. V rozhovoru se zaměříme právě na benefity zálohování plastových lahví a plechovek a na zkušenosti okolních zemí s tímto systémem. Tadeáš navíc studuje také na PeDF UK, takže se v druhé části bavíme také o environmentálním vzdělávání dětí a také probíráme otázku studentského aktivismu. 

Udržitelná Karlovka #46: Tadeáš Vylita

<description>“Za to, že jsem uvědoměle skromný v tom, co si dokážu odepřít, smím si dovolit být výběrově náročný. Pokud si odepřu auto, mám právo třeba i na dvě kola. Samozřejmě, že se s tím dá švindlovat, Mohu si dovolit víc výběrového, než bych si za svou skromnost zasloužil. Ale tak je to v životě vždycky”, hodnotí různé osobní strategie k udržitelnému životu Ivan Rynda, oborník na sociální a kulturní ekologii z FHS UK. V rozhovoru se vyjma možných udržitelných strategií podíváme také na ideologický rozměr environmentálních výzev, na propojování humanitních a přírodovědných perspektiv udržitelného rozvoje a také na význam a proměny univerzitního vzdělávání. </description>

“Za to, že jsem uvědoměle skromný v tom, co si do…

“Za to, že jsem uvědoměle skromný v tom, co si dokážu odepřít, smím si dovolit být výběrově náročný. Pokud si odepřu auto, mám právo třeba i na dvě kola. Samozřejmě, že se s tím dá švindlovat, Mohu si dovolit víc výběrového, než bych si za svou skromnost zasloužil. Ale tak je to v životě vždycky”, hodnotí různé osobní strategie k udržitelnému životu Ivan Rynda, oborník na sociální a kulturní ekologii z FHS UK. V rozhovoru se vyjma možných udržitelných strategií podíváme také na ideologický rozměr environmentálních výzev, na propojování humanitních a přírodovědných perspektiv udržitelného rozvoje a také na význam a proměny univerzitního vzdělávání. 

Udržitelná Karlovka #45: Ivan Rynda

<description>“Lidé pracují a udržují to, když za to něco mají.  Nemyslím třeba sto korun, ale dobrý pocit. A to je důležité ukázat nejen v udržitelnosti péče o sebe, ale i péče o přírodu,” myslí si klinická psycholožka Jaroslava Raudenská. V této epizodě se totiž zaměříme na psychologické aspekty udržitelnosti. Rozebereme si pojem klimatická úzkost a nabídneme několik tipů na každodenní psychickou hygienu pro život plný globálních (nejen environmentálních) výzev.	</description>

“Lidé pracují a udržují to, když za to něco mají.…

“Lidé pracují a udržují to, když za to něco mají.  Nemyslím třeba sto korun, ale dobrý pocit. A to je důležité ukázat nejen v udržitelnosti péče o sebe, ale i péče o přírodu,” myslí si klinická psycholožka Jaroslava Raudenská. V této epizodě se totiž zaměříme na psychologické aspekty udržitelnosti. Rozebereme si pojem klimatická úzkost a nabídneme několik tipů na každodenní psychickou hygienu pro život plný globálních (nejen environmentálních) výzev.	

Udržitelná Karlovka #44: Jaroslava Raudenská

<description>Jak se stalo, že řada evropských univerzit si netroufne otevřít obor izraelská studia? Proč právě konflikt na Blízkém východě tolik polarizuje společnost po celém světě? A proč je důležité, aby se akademici zapojovali do veřejné debaty? Hostem podcastu Alma Mater je ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK Irena Kalhousová.</description>

Jak se stalo, že řada evropských univerzit si net…

Jak se stalo, že řada evropských univerzit si netroufne otevřít obor izraelská studia? Proč právě konflikt na Blízkém východě tolik polarizuje společnost po celém světě? A proč je důležité, aby se akademici zapojovali do veřejné debaty? Hostem podcastu Alma Mater je ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK Irena Kalhousová.

Alma Mater: Na mnoha univerzitách v západní Evropě není možné učit o Izraeli, říká Irena Kalhousová z FSV UK

Oficiální profil Univerzity Karlovy. Poslouchat nás můžete i na Spotify a Apple Podcasts.

Podcasty Univerzity Karlovy

Details

Recent Episodes