Ve vatě

To, že jsou investice jako horská dráha, řadu lidí znervózňuje. Podle průzkumů kvůli volatilitě – tedy tomu, že hodnota akcií lítá nahoru a dolů – někteří raději neinvestují vůbec. Bojí se, že o všechno přijdou. Jenže bez tohoto rizika by akcie nenesly ani zisky. Proto by se investor neměl volatility děsit, měl by si ji oblíbit.

„Já bych se na volatilitu díval jako na kamaráda, ne jako na nepřítele, kterého musím za každou cenu z portfolia dostat pryč. Ta volatilita mi pomáhá zažehnout v portfoliu nějaký oheň. Bez volatility a výnosu, který k ní patří, by to portfolio zmrazilo,“ doporučuje v podcastu Ve vatě investor Lukáš Nádvorník, který se díky akciím ve 40 letech zajistil na celý život.

Český investor má rád stabilitu – spořicí účet, termínované konto nebo dluhopisy. Ví dopředu, kolik přibližně dostane. Akcie jsou oproti tomu méně předvídatelné. „Akcie je vlastně podíl na vlastnictví nějaké firmy. A ohodnocení akcií je citlivé na zprávy na trhu, na nové informace. Tomu odpovídá nějaká míra rizika. Za riziko, které podstupujeme, dostáváme nějakou výnosovou prémii. Jen díky volatilitě můžeme vydělávat hodně,“ vysvětluje Lukáš Nádvorník.

*****

Češi by měli do „penzijka“ padat automaticky, hned s prvním zaměstnáním. Spoří totiž málo a začínají pozdě. Kdo by se účastnit nechtěl, musel by se ze spoření vyvázat, navrhuje ekonom Stroukal. Funguje to v Polsku i na Slovensku. 

Nastupující vláda se netají tím, že chce rozhýbat spoření na penzi. Zvažuje, jak snížit poplatky penzijních fondů, zvýšit tím výnosy a přivést ke spoření i mladou generaci. Aktuálně jsou ve státem podporovaných penzijních fondech necelé 4 miliony lidí a celkem 644 miliard korun. Málokomu ale celoživotní spoření dokáže významně vylepšit státní důchod.

Ve veřejném prostoru se objevil nápad na založení státního fondu. Taková myšlenka není v Evropě ojedinělá. Státní fond funguje v Polsku, Švédsku nebo na sousedním Slovensku. Všude tam je účast de facto automatická. Kdo ve fondu nechce být, musí se z něj aktivně ohlásit. 
V roce 2030 bude v Česku už 2,7 milionu penzistů, o 15 % více než nyní. A polštář státních penzí bude třeba doplnit dalšími zdroji. O to víc, jestli přicházející vláda zvrátí reformu penzí.  Ekonom Dominik Stroukal by se nebránil tomu, kdyby vláda Čechy ke spoření  trochu postrčila. 

*****

I malé poplatky dokážou investic odsát miliony korun. V některých případech si investor za desítky let zaplatí za poradce a produkty dokonce víc, než kolik mu samotná investice vydělá. Poradce se ale přesto vyplatit může.

Řada Čechů využívá služby finančního poradce. Ne každý ale ví, kolik peněz ho v průběhu let tato služba stojí. I malý rozdíl v procentech může na poplatcích v horizontu desítek let znamenat celé miliony.

*****

Ceny bytů v Česku rostou „do stratosféry“, nový stavební zákon by to mohl změnit, má za to ekonom Miroslav Zámečník. Odblokování stavebních řízení ale nestačí. Je potřeba motivovat obce a zdanit nezastavěné pozemky, míní.

V loňském roce přišlo na trh nejméně nových bytů za posledních 10 let, pouhých 30 tisíc. Pro srovnání – v 80. letech to bývalo i 80 tisíc ročně. Hnutí ANO, které nejspíš povede příští vládu, už má připravený nový stavební zákon, kterým chce výstavbu rozhýbat.

Zámečník považuje reformu za šanci na obrat. „Kdo má půdu a stavební pozemek, měl by stavět. Ne že by si tam mohl postavit cokoliv, ale to, co předpisy v dané municipalitě připouštějí,“ říká k předloze normy, která vznikla ještě v éře exministryně Kláry Dostálové, v podcastu Ve vatě.

*****

Češi, kteří čekali na zlevnění hypoték, se v nejbližší době nedočkají. Cena „dlouhých peněz“, kterými banky hypotéky financují, je na dlouhodobém rekordu. Zájem o úvěry je přesto velký. Češi rezignovali, říká expert.

Od ledna do října si lidé vzali přes 63 tisíc hypoték a banky rozpůjčovaly 265 miliard korun. I když úrokové sazby klesají jen velmi pomalu, zájem o nové úvěry roste, dokládají data z Hypomonitoru České národní banky.

Zatímco v minulých letech Češi vyčkávali, zda se trh uklidní a ceny spadnou, dnes je zřejmé, že žádný takový zlom nepřišel a v nejbližší době nepřijde. Odezněl postcovidový efekt útěku na chalupy, firmy vracejí zaměstnance zpět do kanceláří velkých měst, kde chtějí lidé i bydlet.

Češi přestávají věřit v zásadní obrat a hlad po bytech se tak vrací. „Byli jsme brždění skutečně vysokými úrokovými sazbami. Lidi uplatňují čistý pragmatismus. Nevěří, že shora přijde nějaký zázrak a začne se obrovsky stavět, že budou nemovitosti dostupnější, bude jich hodně. Začali jsme si uvědomovat, že je asi lepší koupit dražší nemovitost,“ říká v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, expert na financování bydlení společností Golem Finance a Broker Trust.

Chcete být „Ve vatě“?

Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi?