Sůl nad zlato

Ekonomická diplomacie, (ne)podepsání zákona o státním rozpočtu nebo jmenování členů bankovní rady České národní banky. Prezident vzešlý z probíhajících voleb bude mít řadu pravomocí, jak nasměrovat a ovlivnit ekonomické směřování země. Podle hlavního ekonoma skupiny DRFG Martina Slaného je z těchto pravomocí nejsilnější jmenování členů bankovní rady ČNB. „Česká národní banka je jednou z nejvlivnějších institucí v Česku a tím, že prezident má výlučnou pravomoc jmenovat sedm lidí rozhodujících o měnové politice, významně ovlivňuje její směřování. Když to vztáhneme k dnešní realitě, prezident Zeman určil na nadcházejících šest let to, jak bude měnová politika v Česku vypadat tím, jakou skupinu lidí do bankovní rady ČNB vybral,“ vysvětluje ekonom. V prvním dílu druhé sezóny Sůl nad zlato však s Martinem Slaným komentujeme i další události z ekonomiky – důsledky historicky prvního propadu tuzemské e-commerce nebo přitažlivost Česka pro zahraniční brandy – a které nové značky letos v Česku zřídí své pobočky. 

Pořad Sůl nad zlato završuje svou první sezónu speciálem, ve kterém hlavní ekonom Martin Slaný odpovídá na dotazy diváků. Ti se ptají třeba na to, zda vláda uměle srazila cenu akcií skupiny ČEZ, aby ji následně mohla levněji ovládnout, proč stát vstříc energetické krizi neodstoupil od Green Dealu anebo zda by se v současné krizi vyplatilo omezit volný trh. „Je třeba jasně říct, že pokud má většina ekonomických krizí něco společného, je to fakt, že na jejich počátku byl vždy nějaký státní zásah,“ odpovídá Martin Slaný na poslední otázku. „Stát nám chtěl vždy nějak pomoci a tu udělal zásah na hypotečním trhu v USA, tu nastavil nízké úrokové sazby, tu chtěl všechno kompenzovat a tu zase naplánoval světlé zítřky na energetickém trhu,“ navazuje Martin Slaný, podle něhož je volný trh z principu efektivní – a byť čas od času dochází k jeho selháním, jde jen o zlomek procenta případů. „Za mě je proto naopak řešením pustit více volného trhu a odstranit státní destrukce a neefektivity.“

Poslanecká sněmovna před dvěma týdny přehlasovala prezidentské veto a schválila návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Schodek činí 295 miliard korun. Další rok, další mnohasetmiliardový deficit. Ekonom Martin Slaný by vládě naordinoval razantní zeštíhlující kůru.

Jak a kam investovat v období vysoké inflace? Je lepší nakoupit akcie, anebo dluhopisy? A které investiční instrumenty jsou historicky nejvýnosnější? Nový díl pořadu Sůl nad zlato se věnuje právě investování: radí, jak nenaletět dluhopisovým šmejdům a vysvětluje, proč si velké české firmy namísto na pražskou burzu chodí pro kapitál raději do zahraničí.

Vysoké ceny energií drtí český průmysl – zasaženi jsou pekaři, skláři i další zástupci energeticky náročných podniků. Energetická náročnost tuzemské ekonomiky patří v rámci Evropské unii mezi jednu z nejvyšších, na druhé straně je ale Česko energeticky soběstačné jen asi ze dvou třetin – a zbylé energie musí dovážet ze zahraničí. Současná krize proto může hrát roli katalyzátoru, který povede ke strukturálním změnám v celé ekonomice. To nemusí být nutně špatná zpráva. „Adaptabilita české ekonomiky je v tomto smyslu extrémní,“ říká v novém dílu pořadu Sůl nad zlato hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný. „Pokud se podíváme, jak se v 90. letech změnila struktura ekonomiky z pohledu propadu těžkého průmyslu a růstu sektoru služeb, jak dramaticky tehdy klesla energetická náročnost, je to důkaz, že schopnost ekonomiky se adaptovat na takové změny tu zkrátka je,“ dodává ekonom. Na jak silné změny se však máme připravit? Má smysl bezhlavě usilovat o energetickou soběstačnost? A selhává v současné době trh s energiemi – anebo naopak plní svou roli až příliš dobře a vysílá nám signály? Poslechněte si celou epizodu.