Kvóty

„Mám tendenci vždycky se snažit pomoct tam, kde vidím, že nikdo další nepomůže,” říká Jana Michailidu. „Feťáci i lidé s psychickými problémy jsou v naší společnosti tak marginalizovaní lidé, i proto mi přijde důležité se na ně zaměřovat, pomoc těmto lidem v extrémně těžké životní situaci je u nás nedostačující nebo nulová.”

Nový díl Kvót s členkou Pirátů Janou Michailidu. O Dnech kapitalismu, historii Pirátů, jejím angažmá ve straně  i agendě v oblasti návykových látek, které se věnuje na vládní úrovni.

Další díl podcastu Kvóty se zaměřuje na problémy terénní a sociální práce. Hostkou je Martina Zikmundová, šéfka České asociace streetwork, která u nás funguje už více než 25 let.

Organizace Konsent, která se věnuje otázkám sexuálního, sexualizovaného násilí, vzdělávání, workshopům v oblasti sexuální výchovy i lobbingu za změnu definice znásilnění (a patří k nejzásadnějším projektům na poli genderové rovnosti v České republice) vydala v roce 2022 knihu Děti to chtějí vědět taky a stojí za ní Dagmar Krišová a Marcela Poláčková. Kniha je pomůckou pro všechny rodiče, prarodiče, tetičky, strýčky a další, kteří se chtějí aktivně podílet na sexuální výchově dětí a poskytnout jim kvalitní a ověřené informace bez mýtů a stereotypů. Kombinuje odborný výklad s osobními výpověďmi, modelovými ukázkami konverzací a rozhovory s odborníky a odbornicemi na specifické oblasti sexuálního zdraví, a pokrývá tak klíčová témata jako sexuální chování dětí, dětská masturbace, sexuální orientace a genderová identita, sex nebo sexuální násilí. Nový díl podcastu Kvóty se věnuje knize Děti to chtějí vědět taky, první knize organizace Konsent. Mluví o ní její autorky Dagmar Krišová a Marcela Poláčková.

Už dnes symbolicky ve tři hodiny a tři minuty odpoledne začne další stávka za klima, pořádaná českou odnoží globální organizace Fridays for Future. S mluvčí Magdalénou Středovou jsme řešily, proč vlastně středoškolské studentstvo musí pořád stávkovat, jak se za posledních pět let, kdy jsou čeští FFF “na scéně” změnilo povědomí o klimatické krizi a dotkly jsme se také kroků současné vlády Petra Fialy.

Rozhovor s historičkou a ředitelkou Muzea romské kultury se zaměřuje na její osobní příběh, romskou paměť a historii i na strukturální rasismus u nás.

Jana Horvátová je česká historička, muzeoložka a etnografka česko-romského původu. Po maturitě na gymnáziu vystudovala historii a muzeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Cestu ke svému romství hledala Jana Horvátová, členka slavné romské rodiny Holomkových, složitě. Proč se Jana Horvátová nakonec rozhodla svou identitu přijmout? Jaký byl osud její rodiny před druhou světovou válkou, během ní a jaké jsou vůbec osudy Romů a Romek po Sametové revoluci? Co považuje Jana Horvátová za největší problém systémové rasismus u nás dnes? Jaké oblasti stát v integraci zanedbává? I o tom jsou nové Kvóty, které vychází ne na Mezinárodní den Romů. Opre Roma!