Řada vysokoškolsky vzdělaných lidí a odborníků po únoru 1948 emigrovala. Další tisícovky techniků, projektantů, konstruktérů s nejrůznějším stupněm vzdělání a zaměření byly mnoho let poté vězněny v komunistických žalářích. Tuto “levnou” kapacitu využilo politbyro Ústředního výboru KSČ a v roce 1957 zřídilo pod Ministerstvem vnitra pět technických ústavů, které zevnitř vězeňského systému sloužily jako subdodavatelé státních projektových ústavů, národních podniků nebo vědecko–výzkumných institucí.