<p>CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA <a href="https://herohero.co/cestmir/post/cestmirstrakatyheroherorpkjaolukbatuztnuwnjnma" target="_blank" rel="noopener noreferer">⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR</a>⁠<a href="https://forendors.cz/CESTMIR%E2%81%A0" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer">⁠⁠⁠</a> A<a href="https://www.forendors.cz/cestmir" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer"> ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR </a></p><p><em>„Neumím moc hovořit ve frázích,“</em> říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček.<em> „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“</em> vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. <em>„Mě nic nehnalo,“</em> říká. <em>„Dost mi to všechno šlo,“</em> dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. <em>„Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“</em> říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. <em>„U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“</em> říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. <em>„Někdy se stydím za to, co slyším,“</em> říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. <em>„Teď je to pomaloučku, polehoučku,</em>“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici.<em> „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ </em>říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy.<strong> </strong>Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: <em>„Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ </em>A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat.<em> „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ </em>cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy.<em> „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ </em>říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.</p><p><br></p>