<p>CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA <a href="https://herohero.co/cestmir/post/cestmirstrakatyheroherorpkjaolugkqetmzoddfuxsncsmjq" target="_blank" rel="noopener noreferer">⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠</a> A<a href="https://www.forendors.cz/cestmir" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer"> ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR </a></p><p><em>„Ve chvíli, kdy se začneme bát, tak končí naše svoboda a podlehneme diktátorům,“</em> říká producent a režisér Radovan Síbrt. Film <em>Pan Nikdo proti Putinovi</em>, který produkoval, získal cenu BAFTA a dostal se až do oscarové nominace. Sleduje ruského učitele Pavla „Pašu“ Talankina, který se rozhodl nemlčet a začal natáčet proměnu vlastní školy v nástroj státní propagandy. <em>„Z relativně demokraticky fungující instituce se stal nástroj vymývání hlavy,“ </em>popisuje Síbrt systém, v němž děti recitují básně padlým vojákům a učí se „pokroucenou historii o tom, jak Rusko denacifikuje a demilitarizuje Ukrajinu“. A právě příběh jednoho člověka, který se rozhodl odporovat, považuje za klíčový.<em> „Většina mlčí. A pak jsou výjimeční jedinci, kteří přestože nemají žádnou moc, se rozhodnou nemlčet a postavit se té lži,“ </em>říká. Vedle dokumentů, jako je ten o Pašovi, ale stojí i druhá část jeho práce - velké televizní projekty. Síbrt stojí mimo jiné za pořady jako je <em>MasterChef</em> i dalšími reality show, které sledují statisíce diváků. Právě ty podle něj umožňují financovat náročné dokumentární projekty. <em>„Moje partnerka říká, že to je drahé hobby. Kdybychom hráli golf, tak bychom ušetřili,“ </em>říká s nadsázkou. Zároveň se ale podle něj i v mainstreamové zábavě dá pracovat s tématy, která jsou pro společnost důležitá - třeba s tím, jak zobrazovat menšiny nebo jak se vyhýbat stereotypům. Síbrt v rozhovoru mluví i o tom, proč podle něj v Česku vzniká jen málo politických filmů.<em> „U těch politických filmů se toho trochu bojíme,“ </em>říká a připomíná, že televize i producenti často volí opatrnost. Přesto sám připravuje projekty, které se současné politice věnují přímo - například film o Viktoru Orbánovi nebo Václavu Klausovi. Radovan Síbrt v rozhovoru otevřeně mluví také o sporu kolem filmu <em>Sbormistr</em>, který podle něj zasáhl do příběhu jeho sestry - oběti dlouhodobého sexuálního zneužívání v pěveckém sboru Bambini di Praga. Tvůrce filmu obviňuje z překročení etických i právních hranic.<em> „Vstoupili do osobnostních práv osoby, která byla obětí sexuálního násilí jako dítě,“</em> říká a popisuje, jak silně kauza zasáhla jeho rodinu. <em>„Po tom, co jsem viděl trailer, jsem byl několik měsíců vyřazený z normálního života. A to jsem jen sekundární oběť,“ </em>přiznává a dodává, jak silné dopady má celá kauza na jeho sestru. Podle něj musí podobné příběhy myslet především na ochranu obětí. <em>„Pokud chceme tyhle příběhy vyprávět, první, kdo musí být ošetřený, jsou oběti,“</em> říká producent. Proč se podle Síbrta tvůrci Sbormistra vymlouvají? Jak se z ruského učitele stal symbol odporu proti režimu? Proč se i velké filmové společnosti bojí politických témat a proč někdy realita nesmí „zničit příběh“? I o tom je rozhovor.</p>